Ruské federaci nejde jen o plyn (ver.2)

8. března 2009 v 10:16 | Dušan Kučer |  Ukrajina
Plynová krize je zažehnána je současný pohled představitelů vlád 18 zemí. 19. ledna 2009 byla podepsána dohoda mezi Gazpromem (RUS) a Naftogazem (UKR) o obnovení dodávek plynu.
Je otázkou, zda-li dluh Ukrajiny a navýšení ceny byl skutečným argumentem pro zavření kohoutu ruského plynovodu do Evropy.

Podívejme se na politickou situaci před uzavřením plynu.

Rusko jako jedna z velmocí ztrácí svůj vliv ve světě, hlavně v Evropě. Politické požadavky a nároky Ruska již nemají takovou váhu, jako před 10 lety. Svůj nemalý podíl na politickém úpadku má nejen celková globalizace, ale i vzrůstající vliv takového politického paskvilu, jako je Evropská unie. Svůj podíl ke snížení vlivu má samozřejmě i Česká republika, hlavně svým neprozřetelným jednáním o umístění protiraketového radaru a vybudování americké základny v Brdech.

Již před necelým rokem jsem uvažoval v této souvislosti o politických dopadech, které nesporně povedou k určitým omezením ze strany Ruska, včetně omezení dodávek plynu do Evropy, která je z větší části závislá na ruském plynu. Necelý rok postačil k tomu, aby se mé obavy potvrdily. 7. ledna ruský premiér Vladimír Putin vydal nařízení o zastavení plynu do Evropy.

Byla skutečnost, že Ukrajina dluží Rusku, skutečným činitelem pro zastavení dodávek plynu? Patrně ne, neboť k zastavení plynu vedla bezohledná politika členských států EU a samotné legislativy EU a Spojených států vůči Rusku. Bylo třeba připomenout, že ztrácející politický vliv Ruska nikterak neubírá na závislosti okolních států na ruském plynu. Nicméně ta závislost tu je a dlouho bude. Přesto mnohé vlády si svým egocentrickým jednáním neuvědomují principy základních dobrých sousedských vztahů k sousedovi, který transportuje část svého národního bohatství do okolních zemí. Proto přišlo to, co muselo přijít. Rusko muselo připomenout, že již dále nemůže snášet politickou ignoraci, včetně bezohledného jednání České republiky v souvislosti se zřízením americké základny. V zájmu dobrých vztahů, je potřeba brát v úvahu názory a zájmy Ruska. A zájem Ruska je nepřipustit rozšíření obranného valu a politicko-vojenského vlivu Spojených států dále na východ, než jak to stanoví poválečná dohoda mezi tehdejšími vítězi II. sv. války. Ukrajina v tomto sporu je jen prostředek k realizaci a zvýšení politického vlivu Ruska. Plynová krize je jen skrytým zdvihnutým prstem Ruska na současné světové politické dění a směr vývoje, kterým se svět ubírá. Z nestranného pohledu je nutno si uvědomit že v období celosvětové krize a stagnujícího obchodování, je Rusko, které svou rozlohou, počtem obyvatel a nedostatkem zboží stále zemí, jež může podpořit exportní politiku České republiky a výrazně přispět k dalšímu pozitivnímu vývoji ekonomiky ČR. Ke srovnání mohu přispět, že jen Moskva s ohledem na počet obyvatel dokáže pojmout veškerou výrobní produkci celé České republiky.

Proto můj názor je jasný. Pryč s arogantními politiky bez citu pro opravdovou politiku, pryč s ignorací k sousedským vztahům, pryč s americkou vojenskou základnou, pryč z celou Evropskou unií.

autor: DUŠAN KUČER: Rusko-uk. konflikt a plynová krize tak trochu jinak, datum: 30.1.2009


Молодий світогляд - орієнтація на СВОЄ!
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama